Kořeny kláštera sahají do roku 1144, kdy tehdejší kníže, pozdější král Vladislav I., vydal zakládající listinu pro klášter. Z původní středověké dispozice se dochovaly pouze fragmenty, jelikož celý klášter byl vypálen husity v roce 1421. Současnou monumentální podobu získal areál barokní přestavbou v letech 1661 až 1739, na které se podíleli především stavitelé J. B. Mathey (prelatura, sýpka) a J. B. Santini (konvent). V roce 1785 byl výnosem císaře Josefa II. klášter zrušen a přešel do správy „Náboženského fondu“. Poslední stavební úpravy byly realizovány v 19. století tehdejším kancléřem K.W.L.P. Metternichem, který celé panství zakoupil v roce 1824. Od roku 1945 spravuje významnou část bývalých klášterních budov stát.