|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Na místě dnešního hradu vybudoval Vilém ze Švihova (připomínaný r. 1342) v první pol. 14. století tvrz a při ní stejnojmenné městečko, které se mělo stát významným místním centrem. To se však nezdařilo, zejména kvůli konkurenci nedalekých královských Klatov. Za husitských válek byl držitelem panství Vilém Švihovský z Rýzmberka (vůdce katolické strany v západních Čechách, později bránil Plzeň před Prokopem Holým), a tak byla tvrz r. 1425 dobyta táborskými a sirotčími vojsky. Vilémův syn, Půta Švihovský (zastával významný a výnosný úřad nejvyššího sudího), začal r. 1480 stavět velký hrad, jehož součástí bylo i velmi kvalitní opevnění. Stavba probíhala za účasti významného stavitele Benedikta Rejta. Půta, který ve stejné době budoval ještě hrad Rabí, se však dostal do finančních potíží, a tak byl nucen "utužit" vládu na svém panství, což vyústilo v jeho značnou neoblíbenost. I v 16. století se majitelé panství často zadlužovali, nakonec skončilo v rukou Černínů z Chudenic, kteří jej drželi až do roku 1918, a poté i v letech 1930-1945. Po třicetileté válce hrad svým vlivem uchránili před úplným zbořením, když jej, stejně jako mnoho jiných hradů v Čechách, nařídil císař Ferdinand III. zbořit. Hrad však nicméně pustnul a namísto šlechtického sídla sloužil už jen k hospodářským účelům. Od 30. let 20. století je postupně rekonstruován a očišťován od necitlivých úprav. |
||
|
